Úloha matek je v životě dětí už od narození nezastupitelná. Pro každou ženu se po porodu naprosto změní život. Ve většině případů přijímá svou novou úlohu žena s láskou. A protože matkou se žádná žena nerodí, musí se tomu naučit. A tak proškolení bývá z obou stran. Jak dítě matku, tak matka dítě. V současné době mnohé přijaly matky polohu alternativní. Často rodí doma, děti chodí do lesních školek, inklinuje k vegetariánství ke kterému vede celou rodinu. Tyto ženy jdou proti proudu a stejně tak vychovávají i svoje děti. I školu volí domácí či waldorfskou. Opakem těchto matek jsou ženy vyznávající tradiční výchovu svých dětí. A snaží se svoji úlohu hrát dokonale. Od školní přípravy, která musí být patřičně odměněna jedničkami či rozvážení na zájmové kroužky. Po každodenní vaření z biopotravin pro celou rodinu. A dokonale uklízený byt. Tyto ženy touží po jednom. Být nejlepší mámou na světě.

Kvočna je úsměvný příměr k ženám, které přistupují ke svým dětem trochu starosvětsky. Často opouštějí vlastní zajímavé zaměstnání. A zůstávají dlouhé roky s dětmi doma. A je pro ně požehnáním. Nešetří laskavým chováním a častým obejmutím. Problém nastává v době dospívání potomků. Aby byly dostatečně samostatné je nutné už přehnanou péči omezit. A to matky kvočny neumí. A tu mohou nastat problémy. Které je potřeba vyřešit.

Přestože si tyto ženy přejí, aby k nim nedocházelo, vývoj dětí se zastavit nedá. Oproti tomuto typu matek jsou ženy, které neuznávají ani výchovné zásady, ani pevný režim a od svých dětí vyžadují už odmala samostatnost. Těmto líným matkám, jak na okolí působí, je nejdůležitějším spokojený pocit, že se nic nemusí. A mnohdy dává před povinnostmi přednost společným výletům či návštěvě divadla. Což mnohé děti kvitují s povděkem. A odpouští maminkách, že byl oběd namísto v poledne až ve tři, nebylo vyžehlené tričko do školy a doma nemá všechno svoje místo. Předností těchto žen je umění naslouchat. Což většina dětí oceňuje s povděkem.