Chalupařím už po dlouhou Å™adu let. A proto mám možnost srovnávat, jak tato Äinnost vypadala kdysi a jak vypadá dnes, jak se bÄ›hem té docela dlouhé doby mnohé zmÄ›nilo. A věřte mi, že se toho zmÄ›nilo docela dost. Jak u mÄ›, tak pochopitelnÄ› i v sousedství.

Vzpomínám tÅ™eba jeÅ¡tÄ› na to, jak jsme tu chalupu stavÄ›li. Nejprve se vzaly krumpáÄe a lopaty a vykopaly se základy. Protože kdybychom tehdy shánÄ›li nÄ›koho, kdo by nám to vybagroval, možná bychom Äekali až do konce socialismu. Bagry už tenkrát byly, ale ‚nebyli lidi‘, nebyly kapacity, a tak se to obeÅ¡lo bez této techniky.

Když se pak dÄ›laly krovy, pÅ™iÅ¡ly ke slovu pily, kladiva, palice a hÅ™ebíky. Trámy se musely naÅ™ezat a sbít dohromady, a na rozdíl od motorových pil, které si dnes pořídí lehce kdekdo v mnoha variantách, jsme museli vzít zavdÄ›k rámovými pilami a bÅ™ichaÄkami. A hÅ™ebíky se zatloukaly ruÄnÄ›, neÅ¡lo je prostÄ› s využitím techniky nastÅ™elovat jako dnes.

Když bylo vÅ¡e hotovo, starali jsme se o pozemek. A kolik jenom chatařů už dnes neví, co to bylo sekat trávu kosou! Já to vím. I když už je to hodnÄ› dlouho, co jsem to dÄ›lal naposledy, protože pÅ™iÅ¡ly nové Äasy, ve kterých není problém nahradit srp a kosu travní sekaÄkou.

Aby nebyla zima, muselo se a musí se pochopitelnÄ› Å™ezat dÅ™evo. A kdo z vás to nezažil, neuvěří, jak těžké bylo Å™ezat polena pilou. To není jako dnes, kdy se to zvládne na cirkulárce pomalu jako blesk, a než se ÄlovÄ›k nadÄ›je, má naporcovaná nejen polena, ale tÅ™eba i ruce.

ProstÄ› se doby mÄ›ní. A mnohou těžkou nebo nepříjemnou práci nahradila technika, se kterou je vÅ¡echno daleko jednodušší. A samozÅ™ejmÄ› i příjemnÄ›jší. Takže kdybych mohl vrátit Äas zpátky, do mladých let bych se urÄitÄ› rád vrátil. Ale jedinÄ› s dneÅ¡ním technickým vybavením. Už bych se rozhodnÄ› nechtÄ›l dřít bez vší té žádoucí techniky tak, jak tomu bylo za mých mladých let.